Přechod z mateřské do základní školy představuje v českém prostředí významný mezník vzdělávací dráhy, který je často provázen bariérami. Studie realizovaná v Libereckém kraji zkoumá, jak učitelky mateřských a základních škol tento přechod vnímají, jaké překážky a příležitosti identifikují a v čem se jejich pohledy liší. Výsledky ukazují rozdílná profesní očekávání a omezené sdílení diagnostických informací, ale také příklady dobré praxe – přípravné třídy, osobní spolupráci a pozitivní postoje, které kontinuitu posilují. Tyto zkušenosti zároveň naznačují, že legislativní změny, včetně novely školského zákona z roku 2025, samy o sobě nestačí. Kontinuitu může zajistit pouze systematická komunikace mezi mateřskými a základními školami, zavedení mechanismů pro předávání informací a podpora regionální spolupráce. Překlenutí rozdílných profesních kultur obou stupňů se jeví jako klíčová podmínka, aby vstup dítěte do školy znamenal přirozené pokračování učení, nikoli náhlý zlom.
Picková et al. (Tue,) studied this question.