V České republice je deklarovaný rovný přístup ke zdraví. Nicméně romské komunity mají, především v případě obyvatel sociálně vyloučených lokalit, ztížený přístup k lékařské a zdravotní péči. S tímto faktem pak souvisí celá řada důsledků v podobě zhoršeného zdravotního stavu, výskytu chronických onemocnění, ale také nedostatek preventivních aktivit v této oblasti. Cílem naší přehledové studie je popsat současný stav poznatků v oblasti sociálních determinant zdraví u romské minority v České republice. V přehledové studii prezentujeme především výsledky tří výzkumů (realizace těchto projektů probíhala v letech 2001 až 2009), zaměřených na oblast subjektivního a objektivního vnímání zdravotního stavu romskými respondenty. Jako metoda zpracování dat byla použita obsahová analýza dokumentů vztahujících se k tématu. Výsledky popisovaných projektů se shodují v následujících bodech: subjektivní vnímání zdravotního stavu romskými respondenty je poměrně pozitivní. Mezi nejčastější problematické oblasti patří psychosomatické a kardiovaskulární onemocnění a diabetes mellitus t. II. Významný vliv na vznik těchto onemocnění mají faktory životního stylu, především kouření, fyzická inaktivita a nevhodná výživa. Navzdory aktuálnosti tématu zdraví u romských komunit existuje pouze relativně malý počet studií plošně se zabývajících touto oblastí. Na základě obsahové analýzy dostupných projektů jsme dospěli k tomu, že existuje poměrně velký rozpor mezi subjektivním a objektivním hodnocením zdravotního stavu Romů a Romek.
No takes yet. Share an insight, caveat, or question.
Hajduchová et al. (2014) studied this question.
Synapse has enriched 5 closely related papers on similar clinical questions. Consider them for comparative context: