V rozdílných klimatických regionech ČR byly zvoleny pro studii zaměřenou na výskyt plísně bramborové ve změněných klimatických podmínkách čtyři stanice ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a výzkumný ústav zemědělský). Prostřednictvím modelu NegFry umožňujícího stanovení prvního infekčního výskytu byly analyzovány změny prvního výskytu plísně bramborové a jejich rozdíly pro použité scénáře změny klimatu. Ty vycházely z naměřených hodinových údajů pro současné klima a byly modifikovány pro osm kombinací vycházejících z Globálních cirkulačních modelů ECHAM a HadCM pro dvě úrovně klimatické citlivosti (A2 - vyšší citlivost, B1 - nižší citlivost klimatického systému) a dva časové horizonty, tj. 2025 a 2050. Bylo zjištěno, že změněné klimatické podmínky podle všech scénářů zkrátí dobu mezi vzcházením porostu a prvním infekčním výskytem plísně bramborové, která je závislá na dynamice načítání hodnot kritického čísla popisujícího vhodné období pro vývoj patogena. U všech čtyř pokusných lokalit pro sledovaná období (2025 a 2050) a odrůdy (velmi rané a polopozdní) lze z pohledu rychlosti vývoje patogena vyhodnotit jako nejzávažnější dopad scénáře HadCM s vysokou klimatickou citlivostí (A2).
No takes yet. Share an insight, caveat, or question.
Žalud et al. (2014) studied this question.
Synapse has enriched 4 closely related papers on similar clinical questions. Consider them for comparative context: