The Profession of Preschool Teacher - Opinions, Beliefs and Expectations of Students of Preschool Teaching Field

Cíle Příspěvek se zabývá názory, přesvědčeními a očekáváními studentů prezenčního studia oboru Učitelství pro MŠna Západočeské univerzitě v Plzni vzhledem k profesi učitele MŠa k připravenosti studentů k výkonu povolání. Pregraduální příprava je v moderním předškolním vzdělávání klíčovou etapou života každého učitele MŠ. Tvoří se při ní tvoří veškeré koncepty pro úspěšné budoucí vykonávání této profese, jejíž nároky se stále zvyšují. Je proto nutné se této etapě blíže věnovat a empiricky ji zkoumat. Pro výzkum byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1) Jaké názory a přesvědčení o své budoucí profesi učitelky mateřské školy studenti mají? 2) Co ovlivňuje názory, přesvědčení a očekávání studentů vzhledem k profesi učitele MŠ? 3) Jak studenti hodnotí svou připravenost na profesi učitele MŠ? Metodologie Jako výzkumný design byl zvolen dotazník vlastní konstrukce, který kombinoval kvantitativní i kvalitativní přístup. Respondenti na čtyřbodových škálách vyjadřovali míru souhlasu s předloženými tvrzeními a následně svou odpověď vysvětlovali ve volně vyjádřených odpovědích. Sběr dat probíhal vždy v září až listopadu v letech 2021 až 2023, jedná se tedy o longitudinální výzkum. Sledovány byly jak změny jednoho konkrétního ročníku v průběhu času (první ročník roku 2021 = druhý ročník roku 2022 = třetí ročník roku 2023), tak rozdíly mezi jednotlivými ročníky v jednom roce (např. první x druhý x třetí ročník roku 2022), ale zároveň i změny v průběhu let jednotlivých ročníků (např. první ročník v roce 2021 x 2022 x 2023). Výzkumným vzorkem byli studenti prezenčního studia bakalářského oboru Učitelství pro MŠna ZČU v Plzni (2021 (n = 103); 2022 (n = 94); 2023 (n = 61)). Studenti kombinovaného studia, působící z naprosté většiny již v praxi, byli z tohoto výzkumu vyřazeni. Jejich zkušenosti s profesí by nepochybně alterovaly výsledky. Výsledky Z odpovědí na první výzkumnou otázku vyplývá, že se během studia výrazně mění pohled studentů na volnou hru dětí ve smyslu její vzrůstající důležitosti. Role učitele v předškolním vzdělávání se během studia taktéž významně oddaluje od pozice dominantní osoby a jakéhosi garanta pravdy a správnosti směrem k roli průvodce. Respondenti také uváděli, že profese učitele mateřské školy bude jistě náročná, zatímco jiní byli toho názoru, že bude náročná odpovídajícím způsobem ke své povaze. Z odpovědí na druhou výzkumnou otázku vyplynulo, že představy studentů o profesi učitele jsou utvářeny zejména prostřednictvím jejich zkušenosti ze setkání s učiteli z praxe. Nejčastěji se jednalo o rodinné příslušníky či blízké osoby. Díky přibývajícímu času strávenému studiem, setkávání s vysokoškolskými učiteli a s učiteli na praxích roste pozitivní ovlivnění pedagogickým vzorem. Tento fakt vnímáme jako jeden z nejdůležitějších výstupů celého šetření, protože z něj plyne, že vysokoškolské prostředí významně kultivuje osobnost studentů a dává jim dobré příklady a vzory pro další pedagogické působení. Vzorem tedy není učitel pouze v rovině vztahu s dětmi, ale také ve vztahu se studenty. Z odpovědí na třetí výzkumnou otázku vyplynulo, že studenti nepochybují o svých předpokladech být dobrým učitelem. Většina respondentů hodnotila vysoce kvalitu studia, byť by část dotazovaných uvítala více praxe. Zároveň ale také uváděli, že samotné studium nestačí, neboť až každodenní realita přinese zkušenosti potřebné k získání profesní jistoty. Ukazuje se tedy, že o své budoucí práci přemýšlejí v širším kontextu a vnímají její náročnost. Všechna zjištění byla potvrzena jak kvantitativními statistickými metodami, tak i kvalitatvními výpověďmi respondentů.