Answers are grounded in this paper and cite their sources.
Ctyři vybrane publikace totiž vhodně ilustruji soucasne relevantni pozice kritických pohledů na mezinarodni lidskopravni režimy. Samuel Moyn (2014b, Human Rights and the Uses of History) zastupuje pohled kritických historiků, Eric Posner (2014, The Twilight of Human Rights Law) perspektivu pravniků s přesahem do mezinarodnich vztahů, Risse, Ropp a Sikkink (2013, The Persistent Power of Human Rights) a kolektiv politologů a teoretiků mezinarodnich vztahů a konecně Follesdal, Schaffer, Ulfstein (2013, The Legitimacy of International Human Rights Regimes) a dalsi přistup filosofů a pravnich teoretiků. Zaroveň take vybirame tyto knihy proto, že ukazuji různorodost soucasných přistupů – od empirických přes teoreticke až po kriticke. Rovněž teoreticka perspektiva přinasi znacnou diferencovanost, knihy zahrnuji jak zastupce konstruktivistických (Risse, Ropp a Sikkink et al.), tak neorealistických (Posner) přistupů. Na zakladě vybraných publikaci předestirame argumenty a proti-argumenty ze soucasne debaty o mezinarodnich lidských pravech, ktera ve srovnani s dřivějsimi lety přesla do kritictějsiho tonu. Argumenty, ktere prosakuji vybranými publikacemi autorských kolektivů, se daji rozdělit do tři velkých okruhů: (1) kriticka reflexe samotne podstaty a legitimity mezinarodnich lidskopravnich režimů a jejich nastaveni a obsahu, (2) kritika a obhajoba jejich fungovani a působeni, a konecně (3) reflexe soucasneho výzkumu mezinarodnich lidskopravnich režimů.
No takes yet. Share an insight, caveat, or question.
Smekal et al. (2016) studied this question.
Synapse has enriched 10 related papers. Consider them for comparative context: