The changing spectrum of risk factors for coronary heart disease

CĂ­l studie: Zhodnotit klasickĂŠ a nově se objevujĂ­cĂ­ rizikovĂŠ faktory (RF) u nemocnĂ˝ch s akutnĂ­m koronĂĄrnĂ­m syndromem (AKS) a u zdravĂ˝ch osob vybranĂ˝ch z nĂĄhodnĂŠho populačnĂ­ho vzorku.Metodika: KlasickĂŠ rizikovĂŠ faktory ischemickĂŠ choroby srdečnĂ­ a antropometrickĂŠ Ăşdaje byly analyzovĂĄny ve skupině 284 muŞů a 50 Ĺžen mladĹĄĂ­ch neĹž 60 let, hospitalizovanĂ˝ch pro nefatĂĄlnĂ­ akutnĂ­ koronĂĄrnĂ­ syndrom spojenĂ˝ se vzestupem kardiospecifickĂ˝ch enzymĹŻ. KontrolnĂ­ skupina zahrnovala 794 a 960 věkově odpovĂ­dajĂ­cĂ­ch muŞů a Ĺžen bez anamnĂŠzy kardiovaskulĂĄrnĂ­ho onemocněnĂ­ nĂĄhodně vybranĂ˝ch z populačnĂ­ho vzorku.VĂ˝sledky: MuĹži s AKS měli obdobnou koncentraci celkovĂŠho cholesterolu (6,04 ± 1,11 vs. 6,09 ± 1,02 mmol/l, NS) a LDL-cholesterolu (3,81 ± 1,02 vs. 3,93 ± 0,91 mmol/l, p < 0,001) a niŞťí hodnotu HDL-cholesterolu (1,16 ± 0,32 vs. 1,25 ± 34,1 mmol/l, p < 0,001). KouřenĂ­ (70,1 % vs. 34,1 %, p < 0,001) a diabetes mellitus (22,5 % vs. 7,7 %, p < 0,001) byly častějĹĄĂ­ ve skupině nemocnĂ˝ch ve srovnĂĄnĂ­ s kontrolami. MuĹži s AKS měli obdobnĂ˝ BMI (28,2 ± 4,1 vs. 29,0 ± 4,4 kg/m2), nicmĂŠně měli větĹĄĂ­ obvod pasu (102,7 ± 10,3 vs. 99,9 ± 11,2 cm, p < 0,01) a menĹĄĂ­ obvod bokĹŻ (98,0 ± 10,3 vs. 105,0 ± 7,8 cm, p < 0,001). Hodnoty triglyceridĹŻ měřenĂŠ v akutnĂ­ fĂĄzi onemocněnĂ­ se u nemocnĂ˝ch muŞů a kontrol neliĹĄily (1,90 ± 1,26 vs. 2,15 ± 1,37 mmol/l, NS). Prevalence hypertenze u nemocnĂ˝ch muŞů byla vyĹĄĹĄĂ­ neĹž u kontrolnĂ­ho souboru (41,0 % vs. 55,5 %, p < 0,001). Diabetes mellitus byl nalezen u 22 % nemocnĂ˝ch muŞů ve srovnĂĄnĂ­ se 7,1 % zdravĂ˝ch kontrolnĂ­ch osob (p < 0,001).Po adjustaci na hypertenzi, HDL-cholesterol a BMI ukĂĄzala logistickĂĄ regresnĂ­ analĂ˝za u muŞů poměr ĹĄancĂ­ 5,14 pro diabetes mellitus, 4,06 pro obvod pasu > 102 cm, 4,96 pro kouřenĂ­ a 1,33 pro celkovĂ˝ cholesterol vyĹĄĹĄĂ­ neĹž 5,8 mmol/l.U Ĺžen byly rozdĂ­ly mezi pacientkami a kontrolnĂ­mi osobami obdobnĂŠ. Ĺ˝eny s AKS a kontrolnĂ­ osoby měly obdobnĂ˝ celkovĂ˝ cholesterol (6,29 ± 1,17 vs. 6,24 ± 1,13 mmol/l, NS) a LDL-cholesterol (4,05 ± 1,00 vs. 4,02 ± 1,00 mmol/l, NS), zatĂ­mco HDL-cholesterol byl u pacientek niŞťí (1,24 ± 0,34 vs. 1,47 ± 0,38 mmol/l, p < 0,001). Hodnoty triglyceridĹŻ se neliĹĄily (1,78 ± 1,00 vs. 1,69 ± 0,96 mmol/l, NS). NemocnĂŠ Ĺženy častěji kouřily (76,1 % vs. 23,5 %, p < 0,001) a měly častěji diabetes mellitus (33,3 % vs. 7,2 %, p < 0,001). Obvod pasu byl větĹĄĂ­ (97,1 ± 10,0 vs. 90,2 ± 13,2 cm, p < 0,001) a obvod bokĹŻ menĹĄĂ­ (101,0 ± 7,4 vs. 108,2 ± 11,2 cm, p < 0,001). BMI se neliĹĄil (28,4 ± 5,05 vs. 29,2 ± 5,7). Prevalence hypertenze byla obdobnĂĄ u pacientek i u kontrol (52,4 % vs. 48,9 %, NS).ZĂĄvěr: CentrĂĄlnĂ­ obezita a niŞťí HDL-cholesterol se v praĹžskĂŠ populaci jevĂ­ jako zĂĄvaĹžnějĹĄĂ­ rizikovĂŠ faktory neĹž hypertenze a zvýťenĂĄ koncentrace celkovĂŠho cholesterolu a LDL-cholesterolu.