Answers are grounded in this paper and cite their sources.
Autor se zabývá možnými přístupy ke konceptualizaci "poststalinismu" jako specifické myšlenkové formace, která se postupně rodí na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století jako výsledek krize stalinismu. Vymezuje se přitom proti přístupům, které chápou období po Stalinově smrti jako pouhou destalinizaci, respektive jako přechodné období mezi stalinismem a takzvanou normalizací v Československu. Za své metodologické východisko si zvolil koncepci teorie modernity, respektive modernizace německého sociologa Petera Wagnera, jakož i reinterpretaci Marxova díla (a marxismu jako takového) v podání amerického filozofa Moisheho Postona, které zde podrobněji přibližuje. V této optice a v distanci od teorie totalitarismu poté interpretuje stalinismus jako projekt urychlené modernizace, jehož efektivitu zajišťoval centralistický byrokratický systém včetně jeho autoritářských rysů lépe než tržní ekonomika. Snaží se také dovodit, že stalinismus byl specifickým rozvinutím Marxových a Leninových myšlenek vzhledem k daným historickým okolnostem. Po druhé světové válce byl paradigmaticky aplikován v dalších zemích, aniž by byla jakkoli zohledněna jejich regionální specifika, minulý průběh modernizace a stávající úroveň, načež se během padesátých let jeho potenciál vyčerpal. Nakonec se autor snaží nahlížet intelektuální reformní diskurzy šedesátých let v Československu jako svébytný pokus o nové nastartování specifické verze socialistické modernity. Soustředí se přitom na problémové okruhy spjaté s pojmy revoluce, dějin a trhu a formuluje určité hypotézy a diskusní teze.
No takes yet. Share an insight, caveat, or question.
Jiří Růžička (2018) studied this question.
Synapse has enriched 10 related papers. Consider them for comparative context: