Answers are grounded in this paper and cite their sources.
Cíl práce a metodika:Cílem práce bylo posoudit incidenci plicní embolie (PE) v souboru pacientů hospitalizovaných na interním oddělení naší nemocnice, zjistit výskyt rizikových faktorů a klinických příznaků PE, zhodnotit přesnost a diagnostický přínos paraklinických vyšetření, analyzovat léčebné postupy, mortalitu a její rizikové faktory a srovnat je se souborem plicních embolií z našeho oddělení z období let 1996-1998. Metodika:Provedli jsme retrospektivní analýzu chorobopisů 120 pacientů od 1. 11. 2001 do 30. 6. 2004, u nichž byla během hospitalizace diagnostikována plicní embolie. Údaje byly statisticky vyhodnoceny, bylo provedeno srovnání se souborem pacientů hospitalizovaných na našem oddělení pro plicní embolii v letech 1996-1998. Výsledky:Průměrný věk našich pacientů byl 67,7 let, 76 (63 %) bylo žen. Z rizikových faktorů byly přítomny: osobní anamnéza tromboembolické nemoci (dále TEN) u 37 (30 %), operace u 15 (12,5 %), rodinná anamnéza TEN u 11 (9,2 %), trauma u 10 (8,3 %) a hormonální antikoncepce u 8 (6,7 %) pacientů.Z klinických příznaků PE se vyskytovala dušnost u 103 (85 %), bolesti na hrudi u 49 (40,8 %), slabost/vertigo/presynkopální stav u 45 (37,5 %), tachykardie byla přítomna u 39 (32 %), hypotenze TKs < 100 mm Hg u 10 (8,3 %) pacientů, známky flebotrombózy u 55 (45,8 %) pacientů. Z paraklinických vyšetření bylo provedeno elektrokardiografické vyšetření (EKG) u 119 (99 %) pacientů, s nálezem typickým pro plicní embolii u 61 (51 %) pacientů, rentgen plic (RTG) u 103 (85 %) pacientů, nález typický pro plicní embolii byl však přítomen jen u 17 (16,5 %) pacientů, echokardiografie byla provedena u 82 (68 %) - s pozitivním nálezem u 60 (73 %) pacientů, duplexní sonografie žil dolních končetin u 79 (65,8 %), s nálezem flebotrombózy u 53 pacientů (67 %). D-dimery byly odebrány u 76 pacientů, z nich 72 (94,7 %) mělo zvýšené hodnoty.Troponin I byl odebrán u 57 pacientů, zvýšené hodnoty mělo 31 pacientů (54 %), C-reaktivní protein (CRP) 45 (37,5 %) pacientů; zvýšené hodnoty mělo 36 pacientů (80 %), vyšetření acidobazické rovnováhy bylo provedeno u 30 (25 %) pacientů - s nálezem hypoxie u 13 (43 %). K průkazu plicní embolie byla provedena scintigrafie plic u 98 (82,7 %) pacientů, spirální CT-angiografie plic (dále CTA) u 17 pacientů (14,2 %), jen 3 (2,5 %) pacienti měli provedenu klasickou plicní angiografii. Jen na základě klinického nálezu a nepřímých diagnostických metod, bez ověření scintigrafiií, resp. CTA, byla stanovena diagnóza a započalo se s léčbou u 11 pacientů (9,2 %). Závěr:Výskyt rizikových faktorů i četnost jednotlivých příznaků se nelišily od literárně uváděných údajů, nižší byl výskyt masivní hemodynamicky nestabilní plicní embolie. Cenným vstupním vyšetřením byla echokardiografie, zvláště u hemodynamicky nestabilních pacientů. Při klinickém podezření byla definitivní diagnóza PE stanovena na základě pozitivního perfuzního scintigramu plic či plicní spirální CTA.
No takes yet. Share an insight, caveat, or question.
Mrózek et al. (2006) studied this question.
Synapse has enriched 10 related papers. Consider them for comparative context: