Bridge to heart transplantation by a combination of levosimendan and biventricular pacing in a patient with end-stage refractory heart failure

Osmačtyřicetiletý muž s dilatační a ischemickou kardiomyopatií byl přijat pro recidivu dekompenzace srdečního selhání při vyčerpání možností farmakoterapie. Rok předtím měl implantovaný biventrikulární stimulátor/defibrilátor, ale po časné dislokaci levokomorové elektrody byla revize zakončena bifokální stimulací (hrot + výtokový trakt pravé komory). Ortotopická transplantace byla kontraindikována pro tělesnou hmotnost 124 kg (limit 100 kg). Kromě příznaků bilaterální dekompenzace měl pacient při přijetí hypotenzi 90/60 mm Hg při komorové tachykardii 140/min, byl oligurický. Ejekční frakce po kardioverzi byla 19 %. Intravenózní furosemid měl jen dočasný účinek a nízký srdeční výdej vedl postupně k anurii. Přes nepříznivou prognózu (terminální fáze srdečního selhání) a existující kontraindikace (renální insuficience, hypotenze a komorová tachykardie) byl podán levosimendan (kalciový senzitizér a otvírač draslíkových kanálů, který vede ke zvýšení kontraktility a k vasodilataci). Echokardiograficky byl dokumentován vzestup srdečního výdeje, obnovila se diuréza. Proto byl po pěti dnech podniknut nový pokus o repozici levokomorové elektrody do koronárního sinu (úspěšný), neboť biventrikulární stimulace je hemodynamicky výhodnější než bifokální stimulace. Echokardiograficky pak byla dokumentována úprava synchronie stahu a další zlepšení hemodynamických parametrů (zvýšení srdečního výdeje, zmenšení levé komory a síně, zmenšení mitrální regurgitace). Pacient byl propuštěn kardiálně kompenzován s hmotností 94 kg a za 12 měsíců mu byla provedena úspěšná transplantace. Nyní žije ve stabilním stavu již pátý rok. Tento článek (a podrobná obrazová dokumentace včetně tkáňové dopplerometrie) demonstruje nejen použití relativně nových metod léčby srdečního selhání, které dokáží zvrátit nepříznivý průběh u dříve infaustních případů, ale především skutečnost, že v kritické situaci po důkladné patofyziologické analýze a rozvaze lze postupovat i proti standardním doporučením.